Alergie
Alergická onemocnění v různých podobách trápila člověka už v pradávných časech. Slovo "alergie" nedávno oslavilo teprve sté narozeniny. Rychle zdomácnělo a dnes je používáme nejen v medicíně, ale i v civilním životě, když jsme přecitlivělí nebo dokonce nesnášíme svého šéfa, souseda, politika, učitele... :o)
Alergie nezná věkové hranice, a může se projevit až ve zralém či seniorském věku.
Alergie je projev specifické imunologické přecitlivělosti, který je zprostředkován specifickými alergickými protilátkami.
Klíč k vysvětlení najdeme v naší imunitě a imunitním systému, který zajišťuje pohodu uvnitř našeho organismu, zajišťuje jeho celistvost a jedinečnost. Spolupracuje při tom s nervovým a hormonálním systémem.
Imunitní systém není jedním orgánem jako jsou plíce, játra, ale souborem mnoha složek. Výchozím místem je kostní dřeň, kde se z kmenových buněk vyvíjí, dělí a specializuje množství buněk, které se mohou sdružovat nebo fungují volně ve tkáních. Buňky imunitního systému (imunocyty) tvoří k naší obraně protilátky, ale také mnoho látek, kterými se buňky vzájemně dorozumívají, a které ovlivňují jejich funkci (cytokiny). Řídícím a školícím místem je brzlík. Zde se určují funkce buněk, odtud přicházejí pokyny pro tvorbu protilátek. Protilátky jsou v podstatě bílkoviny - IMUNOGLOBULINY, které podle stavby jejich molekul dělíme na třídu G, M, A, D, E.
Protilátky se tvoří na výzvu mnoha tělu cizorodých podnětů (bakterie, viry, plísně, alergeny). Nejpočetněji jsme vybaveni třídou IgG. Třída IgA má na starosti především ochranu sliznic. Zvláštní úlohu má třída IgE, která je spojena s obranou proti parazitům, ale především má úzký vztah k alergii. Celkové množství IgE protilátek je u alergika větší.
Z prostředí na nás působí mnoho vlivů, na které musí imunitní systém reagovat, a které mohou "probudit" geny k aktivitě a spustit projevy onemocnění. Jsou to infekce i neinfekční vlivy. Imunitní systém se nemusí vždy bránit úspěšně. Buď mu chybí základní vybavení - deficit imunity, nebo regulační mechanismy pod kontrolou brzlíku jsou porušené.
Je dobré alespoň trochu pochopit funkci imunoglobulinů, trochu se tedy o některých, pro nás důležitých z nich, rozepíši:
IgE - je typ protilátek, který se vyskytuje pouze u savců. Hraje hlavní roli při obraně proti hlístovým infekcím a při alergiích a je rovněž nedílnou součástí imunitní odpovědi vůči infekci parazitů. Molekuly IgE mají schopnost se vázat ve sliznicích nebo tkáních na povrch žírných buněk*. Může však dojít k přímému navázání alergenu na vazebné místo na povrchu molekuly IgE a spustí se alergická reakce. Dojde-li k opakovanému kontaktu s alergenem, přibývá množství těchto specifických IgE protilátek. Jak už bylo psáno výše, celkové množství IgE protilátek je pak u alergika větší. IgE je prokazatelný už v nepatrném množství.
IgG - je nejčastěji se vyskytující imunoglobulin (až 85%), je přítomen v krvi i v tkáňovém moku. Je to jediný izotyp, který může přecházet přes placentu a chrání tak plod před choroboplodnými zárodky ještě než se vytvoří jeho vlastní imunitní systém. Váže se na viry, bakterie i houby a dokáže je ničit.
IgA - proniká do trávicího traktu, nachází se v mléku, slzách, střevních šťávách a slinách. Je to protilátka, která pomáhá bojovat proti patogenům, které se dostaly na vnější nebo i vnitřní povrch těla. Jeho podíl je 17%. IgA se dostává do mléka kojící matky, která tak své obranné látky může kojenci předávat.
IgM - se podílí mimojiné na aktivaci neutralizace virů. Je to druhá nejčetnější třída protilátek v krvi savců. Tvoří se v plasmatických buňkách ve slezině, lymfatických uzlinách a kostní dřeni. Koncentrace IgM v krvi zdravého člověka se pohybuje okolo 2mg/ml. Je zvláště účinný u infekcí způsobených viry a tropickými parazity a aktivuje se při vniknutí cizorodé látky do krevního řečiště jako první. Tento typ imunoglobulinu se aktivuje také např. při lymské bolerióze.
Hlavní funkce IgA spolu s IgM je neutralizace antigenů na slizničním povrchu (proces imunitní exkluze) ve spolupráci s obrannými mechanismy sliznic (hlen, řasinky, peristaltika) jsou komplexy IgA (i IgG, IgM) s bakteriálními jedy, mikroorganismy a dalšími škodlivými antigeny transportovány ven z organismu. IgA pomáhá chránit organismus proti pronikání cizorodých molekul.
Při deficitu IgA mohou jeho funkci do jisté míry vykonávat IgM. Postižení jedinci nemusí mít klinické příznaky, častěji jsou ale náchylnější k respiračním infekcím, alergiím, autoimunitním a nádorovým chorobám.
Po osvětlení funkcí jednotlivých imunoglobulinů je lépe pochopitelné, proč a jak Colostrum pomáhá bojovat nejen proti alergiím. Dodá totiž lidskému tělu imunoglobuliny, které mu chybí. Obsahuje Imunoglobuliny s označením IgG (60mg/l), IgA (6mg/l) a IgM (12mg/l). Neobsahuje IgE, tudíž alergika nezásobuje dalšími takovými protilátkami.
Tímto Colostrum dokáže harmonizovat imunitní systém, vyvážit ho. Umí uklidnit jeho přehnané reakce, na druhou stranu ho umí posílit o protilátky, které mu chybí. Posiluje alergiky a brání vzniku alergické reakce.
V Colostru se také nacházejí přirozené růstové faktory, které příznivě ovlivňují látkovou výměnu, mají vliv na imunitní systém a podněcují organismus ke vzášené tvorbě vlastních imunoglobulinů.
Některé alergie (možná většina?) mají svůj původ také v psychice. Colostrum obsahuje četné přírodní složky, které mají stimulační a vyrovnávající účinky na psychiku. Jsou to např. polypeptidy bohaté na prolin a aminokyselina L-tryptofan... Jak se obecně ví, psychická stránka člověka je velmi velmi důležitá ve vztahu k nemocem.
Aloe Vera je v případě alergie vhodná jako další bod alternativní léčby. Nastupuje tam, kde Colostrum splnilo svou úlohu. Má schopnosti podporovat vlastní imunitu organismu, zbavovat odpadních látek a celkově detoxikovat a odkyselovat organismus. Organismum prostý kyselin je méně zatížený, není ve stresu (jak je výše psáno, psychická stránka člověka je velmi důležitá ve vztahu k nemocem). Tělo a buňky, které jsou zdravé a nezatížené toxiny a odpadními látkami má o mnoho lepší schopnost spouštět procesy samoléčby. Aloe Vera navíc obnovuje správné okysličování buněk.
*Žírné buňky jsou považovány za část imunitního systému. Jsou přítomné ve většině tkáních v okolí krevních cest tam, kde je hranice mezi vnějším a vnitřním světem organismu - kůže, mucosa plic, zažívací trakt, ústa, nos. Žírná buňka obsahuje množství zrnitých váčků, které obsahují heparin a histamin. Když přijde žírná buňka do styku s antigenem (pylové zrno, parazit...), naváže se mimojiné přes IgE na povrch těchto antigenů a vylije obsah svých váčků. Tímto se podílí společně s IgE na likvidaci antigenů.
Použité zdroje: Časopis České iniciativy pro astma, Wikipedia
